​Společně s Ivem Keislerem a Lenkou Kotulkovou jsme si krátili čas, kdy jsme v rámci boje proti epidemii onemocnění covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 udržovali společenský odstup, psaním knihy. V červenu 2020 nám tak v nakladatelství Wolters Kluwer vyšla právní monografie nesoucí název Covid-19: Přijatá opatření a náhrada újmy.

V publikaci o 320 stranách se věnujeme primárně otázce, za jakých podmínek a jakým postupem se osoba může domoci náhrady újmy, pokud ji v příčinné souvislosti s aplikací opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona nějaká újma vznikla.

​S ohledem na skutečnost, že obzvláště zranitelnou skupinou, kterou ohrožuje nemoc covid-19 způsobená koronavirem SARS-CoV-2, jsou senioři, došlo k vyhrazení dvou hodiny denně pro jejich nákup základního zboží. Nastavení pravidel však nebylo pro vládu a Ministerstvo zdravotnictví jednoduché. Byla vydána až 3 mimořádná opatření ministerstva a 2 usnesení vlády.

​Minulý týden jsem se zaměřil na otázku, jak se v České republice vyvíjela povinnost používání ochranných prostředků dýchacích cest (roušek, šálů, respirátorů, ústenek…). V dnešním článku se blíže podívám na opatření uzavírající školy. Do dnešního dne jich bylo postupně vydáno pět (dvě podle zákona o ochraně veřejného zdraví a tři podle krizového zákona).

​I když z jiných zemí občas zaznívají odmítavé názory, v České republice je povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest (tedy např. respirátorů, roušek, ústenek, šátků) na všech místech mimo bydliště považována za jeden z důležitých předpokladů zamezení šíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2. Zavedena byla s účinností ode dne 19. března 2020 od 00:00 hod. Jak se následně povinnost používání ochranných prostředků dýchacích cest vyvíjela?

​Ministerstvo zdravotnictví je podle zákona o ochraně veřejného zdraví příslušné stanovit ochranná opatření k zabránění zavlečení vysoce nakažlivých onemocnění na území ČR. Ministerstvo dále může nařídit mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. Pravomoc nařídit mimořádná opatření mají i krajské hygienické stanice (pro své správní obvody). Jaká pokuta hrozí za porušení těchto opatření?

​Dne 19. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví mimořádné opatření č.j. MZDR 12398/2020-1/MIN/KAN, jimž uložilo informační povinnost podnikatelům zajišťujícím veřejnou mobilní komunikační síť a bankám. Cílem opatření je zajistit ochranu obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Co přesně opatření přináší?

​Kvůli epidemii vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 došlo ke změně nařízení vlády č. 453/2009 Sb. Byla do něj doplněna slova „COVID-19“. Šířením koronaviru (nemoci covid-19) se tak osoba může dopustit trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci (ustanovení § 152 trestního zákoníku) nebo trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (ustanovení § 153 trestního zákoníku).