​Ministerstvo zdravotnictví je podle zákona o ochraně veřejného zdraví příslušné stanovit ochranná opatření k zabránění zavlečení vysoce nakažlivých onemocnění na území ČR. Ministerstvo dále může nařídit mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. Pravomoc nařídit mimořádná opatření mají i krajské hygienické stanice (pro své správní obvody). Jaká pokuta hrozí za porušení těchto opatření?

​Dne 19. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví mimořádné opatření č.j. MZDR 12398/2020-1/MIN/KAN, jimž uložilo informační povinnost podnikatelům zajišťujícím veřejnou mobilní komunikační síť a bankám. Cílem opatření je zajistit ochranu obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Co přesně opatření přináší?

​Kvůli epidemii vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 došlo ke změně nařízení vlády č. 453/2009 Sb. Byla do něj doplněna slova „COVID-19“. Šířením koronaviru (nemoci covid-19) se tak osoba může dopustit trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci (ustanovení § 152 trestního zákoníku) nebo trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (ustanovení § 153 trestního zákoníku).

​Úřad pro ochranu osobních údajů poskytl krátké vyjádření ke zpracování osobních údajů v souvislosti s probíhajícím šířením koronaviru. Udělal tak vzhledem k množícím se dotazům týkajících se zpracování osobních údajů v souvislosti s probíhající nákazou koronavirem (onemocněním COVID-19) a s přihlédnutím k aktuální situaci a současným opatřením Vlády ČR a ústředních orgánů.

​V dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti představovaly tři dospělé herečky s dívčím vzhledem školačky, které během deseti dnů kontaktovalo 2458 mužů, který po dívkách požadovali sex přes webkameru, posílali jim fotografie a videa svých penisů, odkazy na pornografii nebo se je pokoušeli vydírat. Jeden z mužů, který s herečkami komunikoval, Marek V., byl nyní odsouzen za pokus o navazování nedovolených kontaktů s dítětem. Soud jej potrestal deseti měsíci s podmíněným odkladem na tři roky.

Minulý týden jsem psal o povinnosti správce ohlásit porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu, kterým je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů. V článku níže se podíváme blíže na povinnost správce oznámit porušení zabezpečení osobních údajů přímo subjektům údajů (fyzickým osobám, jejichž osobní údaje zpracovává). Podíváme se jak na to, co k problematice říká obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), tak na několik příkladů z praxe.

​Jakékoli porušení zabezpečení osobních údajů musí správce bez zbytečného odkladu a pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nemusí tak učinit jenom pokud je nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Pokud není ohlášení učiněno do 72 hodin, ale až později, musí být současně s ním uvedeny důvody zpoždění.