​Společně s Ivem Keislerem a Lenkou Kotulkovou jsme si krátili čas, kdy jsme v rámci boje proti epidemii onemocnění covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 udržovali společenský odstup, psaním knihy. V červenu 2020 nám tak v nakladatelství Wolters Kluwer vyšla právní monografie nesoucí název Covid-19: Přijatá opatření a náhrada újmy.

V publikaci o 320 stranách se věnujeme primárně otázce, za jakých podmínek a jakým postupem se osoba může domoci náhrady újmy, pokud ji v příčinné souvislosti s aplikací opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona nějaká újma vznikla.

Minulý týden jsem psal o povinnosti správce ohlásit porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu, kterým je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů. V článku níže se podíváme blíže na povinnost správce oznámit porušení zabezpečení osobních údajů přímo subjektům údajů (fyzickým osobám, jejichž osobní údaje zpracovává). Podíváme se jak na to, co k problematice říká obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), tak na několik příkladů z praxe.

​Potencionální zaměstnavatel musí podle čl. 13 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) uchazeče o zaměstnání stručně, transparentně a srozumitelně informovat o tom, jaké jeho osobní údaje bude zpracovávat, za jakým účelem a jakým způsobem. Vzor dokumentu, kterým může tuto svou povinnost zaměstnavatel vůči uchazeči o zaměstnání splnit, je volně dostupný ke stažení v článku níže.

Zpracovatelem je osoba, která provádí zpracování osobních údajů pro správce podle jeho pokynů. Jde tedy v podstatě o dodavatele. Zpracovatel je správci „podřízen“. V případě, že správce poskytuje osobní údaje např. svých členů nebo zákazníků či zaměstnanců apod. jiné osobě, která pro něj vykonává určitou činnost, je nutné, aby s touto osobou podepsal smlouvu o zpracování osobních údajů. Náležitosti smlouvy o zpracování osobních údajů je možné najít v čl. 28 GDPR.

​Předtím, než správce zahájí zpracování osobních údajů subjektů údajů na základě oprávněného zájmu (viz právní důvod zpracování osobních údajů uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR), musí vždy vyhodnotit, zda nad jeho oprávněným zájmem nepřevažují zájmy, základní práva nebo svobody subjektů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány. Správce tedy musí provést tzv. balanční test (neboli test proporcionality).