Jak často používají policisté zbraň?

​Jak často policisté hrozí namířenou střelnou zbraní? Jak často musí vystřelit varovný výstřel a jak často musí použít zbraň podle ustanovení § 56 zákona o Policii ČR? Zeptal jsem se Policie ČR. Odpovědi přináším níže v článku.

​Hrozba namířenou střelnou zbraní

​V ustanovení § 52 písm. n) zákona o Policii ČR je možné najít donucovací prostředek nazvaný „hrozba namířenou střelnou zbraní“. O předmětný donucovací prostředek se jedná ve chvíli, kdy dojde k záměrnému namíření hlavně střelné zbraně na konkrétního jedince, tedy provedení úkonu nezbytného pro reálné vedení střelby na konkrétní cíl.

Varovný výstřel

Donucovací prostředek nazvaný „hrozba namířenou střelnou zbraní“ nijak nesouvisí s donucovacím prostředkem nazvaným „varovný výstřel" (uvedeným v ustanovení § 52 písm. o) zákona o Policii ČR). Oba donucovací prostředky však mohou být použity společně: po hrozbě namířenou střelnou zbraní může následovat varovný výstřel.

Varovný výstřel patří k nejdůraznějších donucovacím prostředkům. Předmětný donucovací prostředek má působit na psychiku osoby, proti níž je veden zákrok. De facto představuje varování na principu ultima ratio, že dojde k použití střelné zbraně podle ustanovení § 56 zákona o Policii ČR.

​Zákon nevylučuje použít donucovací prostředek „varovný výstřel“ opakovaně. Avšak pokud první ani opakované varovné výstřely nevedou k dosažení sledovaného účelu, je objektivním vyhodnocením situace závěr, že zvolený druh donucovacího prostředku neumožňuje dosažení sledovaného účelu a jeho další užití tudíž není v souladu s obecnými podmínkami použití donucovacích prostředků.

Použití střelné zbraně

V krajní situaci, pokud výše uvedené prostředky nejsou účinné, může následovat použití střelné zbraně v režimu ustanovení § 56 zákona o Policii ČR. Použitím zbraně ve smyslu předmětného ustanovení zákona se přitom rozumí její užití způsobem, k němuž je výrobcem primárně určena – v případě střelné zbraně střelba příslušným střelivem.

Policista je podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o Policii ČR oprávněn použít zbraň

• a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
• b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
• c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
• d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku,
• e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor,
• f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastaví,
• g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo
• h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

Použití zbraně v případech uvedených pod písm. a) až f) je přípustné jenom v případě, že užití donucovacího prostředku by bylo zřejmě neúčinné.

​Před použitím zbraně v případech uvedených pod písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

Zdroj:

• BÍLEK,M., HLAVÁČOVÁ, K., ŠTEINBECH, M. et al. Zákon o Policii České republiky: Komentář. 2019, Wolters Kluwer ČR. ISBN: 978-80-7598-193-6. ASPI id. KO273_2008CZ.