Jak se k umělé inteligenci staví v jednotlivých členských státech EU?

​Agentura Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights neboli FRA), se sídlem ve Vídni, sesbírala v rámci projektu Artificial intelligence (AI), Big Data and Fundamental Rights informace o iniciativách souvisejících s umělou inteligencí v jednotlivých členských státech Evropské unie za roky 2016 až 2019.

​Seznam vytvořený FRA

​Do mnoha iniciativ identifikovaných Agenturou Evropské unie pro základní práva byl zapojen vládní nebo parlamentní orgán předmětného členského státu EU. V některých případech však iniciativy pocházejí od orgánů na ochranu osobních údajů, jiných státních institucí, akademické obce, nevládních neziskových organizací, orgánů EU nebo mezinárodních organizací. Konkrétní zaměření jednotlivých iniciativ se liší.

​Mezi iniciativami je možné nalézt platné a účinné právní předpisy, navrhované právní předpisy, pokyny a doporučení týkající se umělé inteligence apod.

Sbírka vytvořená Agenturou Evropské unie pro základní práva obsahuje v současné době 260 iniciativ (poslední aktualizace seznamu proběhla dne 11. prosince 2019). Agentura nicméně upozorňuje, že se nejedná o vyčerpávající seznam. Přesto se jedná o velice cenný zdroj informací o přístupu některých členských států EU k umělé inteligenci. Sbírka je dostupná na webových stránkách agentury zde.

A co Česká republika?

Co se týče České republiky, tak v seznamu nalezneme odkaz na asi padesátistránkový dokument nesoucí název Národní strategie umělé inteligence v České republice. Dokument je dostupný z webových stránek Ministerstva obchodu a průmyslu ČR zde.

Co se týče budoucího vývoje právní úpravy na české úrovni, tak dle předmětné strategie, schválené vládou počátkem května 2019, je cílem České republiky dosáhnout toho, aby „…byla AI nejen důvěryhodná, ale především bezpečná a odpovědná“. Jak se uvádí hned v úvodu dokumentu (nazvaném „VIZE – Česko, země robotů“) v České republice se zaměříme „…na ochranu každého člověka a spotřebitele, jeho práv a soukromí, především těch nejslabších. Zabráníme diskriminaci, manipulaci a zneužití AI, nastavíme pravidla pro rozhodování algoritmů o lidech v každodenním životě. Chceme, aby umělá inteligence sloužila ku prospěchu všech obyvatel Evropy.“

Problematice umělé inteligence v českém právním prostředí, konkrétně otázce, jak se bránit diskriminaci způsobené umělou inteligencí nebo jiným algoritmickým rozhodováním, jsem se věnoval ve své publikaci nesoucí název Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR.