Neveřejné facebookové příspěvky mohou být použity jako důkaz i bez předchozího souhlasu soudu

​V nálezu ze dne 28. května 2019, sp. zn. III. ÚS 3564/18, se Ústavní soud zabýval, kromě jiného, otázkou použitelnosti důkazu tzv. printscreeny neveřejných příspěvků ze sociální sítě. V dané věci soudy posuzovaly nárok žadatelky o odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. za to, že jí policie neumožnila protestovat proti průvodu Prague Pride (policie žadatelce zakázala vstup do míst, kde se pochod konal). V rámci odškodňovacího řízení byl obvodním soudem proveden důkaz printscreeny neveřejných příspěvků žadatelky z Facebooku.

Závěr Ústavního soudu

Soud dospěl k závěru, že za předpokladu splnění všech zákonných podmínek uvedených v ustanoveních §§ 72 až 74 zákona o Policii ČR je možné získat informace ze sociálních sítí, které nejsou volně veřejně přístupné, a to prostřednictvím informátora nebo prostřednictvím profilu na sociální síti zřízeného Policí ČR tak, aby se jím zastřelo, že jde o profil užívaný pro služební účely, a tyto získané informace použít jako důkaz. K získání informací ze sociálních sítí zmíněnými prostředky není třeba souhlasu soudu, neboť to zákon nevyžaduje.

Získávání poznatků ze zájmového prostředí

Ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Policii ČR upravuje získávání poznatků ze zájmového prostředí, což je činnost policisty, který zastíráním skutečného účelu své činnosti aktivně vyhledává, dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém prostředí a osobách v něm se pohybujících. V rámci této činnosti je policista oprávněn využívat podpůrné operativně pátrací prostředky. Zájmovým prostředím se dle ustanovení § 70 odst. 1 zákona o Policii ČR rozumí prostředí, v němž lze důvodně předpokládat získání poznatků důležitých pro zamezování, odhalování a dokumentování trestných činů, ke zjišťování jejich pachatelů a k předcházení těmto trestným činům.

Podpůrné operativně pátrací prostředky

Podpůrné operativně pátrací prostředky, které policie může používat v rámci získávání poznatků ze zájmového prostředí, jsou upraveny v ustanoveních §§ 72 až 77 zákona o Policii ČR. Dle ustanovení § 72 zákona o Policii ČR je policista při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osoby oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou

• informátor,
• krycí prostředky,
• zabezpečovací technika a
• zvláštní finanční prostředky.

Informátorem se rozumí fyzická osoba, která poskytuje policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií.

Krycím prostředkem se rozumí věc včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie.

Získání printscreenů informátorem

Printscreeny ze sociální sítě tedy lze na základě ustanovení § 72 zákona o Policii ČR získat od informátora. Jejich opatření touto cestou přitom nevyžaduje soudní příkaz či souhlas, neboť taková podmínka není v zákoně stanovena: „Sám původce informace sdělované po sociálních sítích si může předem učinit obrázek, jakému okruhu subjektů informaci poskytuje či jaký okruh subjektů se může s informací seznámit a případně tuto informaci poskytnout někomu dalšímu, včetně policie. S ohledem na tuto skutečnost není z ústavního hlediska nutné podmiňovat předchozím či následným soudním souhlasem oprávnění policie získat informaci šířenou po sociální síti od adresáta této informace (informátora). To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatná, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora.“

Získání printscreenů prostřednictvím profilu zřízeného Policí ČR

​Zákonná úprava krycích prostředků umožňuje policistům zřizovat pro služební účely profily na sociální síti, které zastírají, že jde o profil pro služební účely. Zřízení a používání profilu na sociální síti totiž lze podřadit pod činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie, tedy pod tzv. krycí prostředky. V případě, že původce informace šířené po sociálních sítích učiní svou informaci dostupnou zastřenému policejnímu profilu, jde o informaci získanou policií v souladu se zákonem o Policii ČR, jsou-li splněny další požadavky ustanovení ​§ 72 zákona o Policii ČR.

„Okolnost, že původce informace nevěděl, že jde o zastřený policejní profil, je bez jakéhokoli významu; jde naopak o účel sledovaný právní normou. Ani v tomto případě není vyžadován předchozí či následný soudní souhlas k získání informace prostřednictvím zastřeného policejního profilu na sociální síti.“