Posouzení oprávněného zájmu (balanční test)

​Předtím, než správce zahájí zpracování osobních údajů subjektů údajů na základě oprávněného zájmu (viz právní důvod zpracování osobních údajů uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR), musí vždy vyhodnotit, zda nad jeho oprávněným zájmem nepřevažují zájmy, základní práva nebo svobody subjektů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány. Správce tedy musí provést tzv. balanční test (neboli test proporcionality).

Musí správce vždy provádět balanční test v případě zpracování osobních údajů prováděného na základě oprávněného zájmu?

Odpověď na danou otázku je jednoduchá: musí. K uvedené otázce se vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů: „Správce je povinen provést balanční test, neboli test proporcionality, pro každé zpracování osobních údajů, které hodlá vykonávat na základě právního důvodu oprávněného zájmu. Balanční test by měl být vypracován ve vztahu k účelu zpracování, přičemž pro obdobné účely postačuje vypracování jednoho balančního testu. Právě v důsledku takového testu je pak správce schopen vyhodnotit, zda před jeho oprávněnými zájmy nemají přednost zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů, a lze tak tento právní důvod pro zpracování osobních údajů využít.“

Co musí balanční test obsahovat?

Vzor balančního testu vycházejícího ze vzoru britského Information Commissioner's Office (ICO) je dostupný zde.

Zdroje:

• Právní důvody zpracování. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. © Úřad pro ochranu osobních údajů, akt. 29. 1. 2018 [cit. 31. 12. 2019]. Dostupné z www: https://www.uoou.cz/pravni-duvody-zpracovani/d-27318/p1=3938.
• How do we apply legitimate interests in practice? Information Commissioner's Office [online]. [cit. 31. 12. 2019]. Dostupné z www: https://ico.org.uk/for-organisations/guide-to-data-protection/guide-to-the-general-data-protection-regulation-gdpr/legitimate-interests/how-do-we-apply-legitimate-interests-in-practice/.